Orientální (břišní) tanec

Orientální (břišní) tanec je původem tancem Středního východu. V České republice ho nazýváme břišní tanec, v Americe bellydance, v Egyptě Raqs Sharqi.

Historie tohoto tance je pravděpodobně v oblastech Středního východu či Afriky. Tanec vznikl zhruba před tisíci lety před naším letopočtem a tančily ho už dívky od velmi útlého věku, aby se připravily na budoucí porod. Tančilo se především pro Sultána, ale i pro svou vlastní potřebu a radost.

Existuje několik druhů orientálního tance, liší se hudbou, stylem oblékání, zemí, ve kterých se tanec tančí, při jaké příležitosti.
Celkový vzhled tance se u různých druhů liší, jednou je pomalý a vlnitý, jednou zase rychlý a třesavý. Je zde důležitá osobnost tanečnice, mimika, výraz. Právě tyto prvky dodávají tanci na svěžesti, energičnosti.

Pohyby tanečnice by na sebe měly navazovat, měly by být plynulé.

Břišní tanec má také velmi příznivé účinky na naše zdraví- jak fyzické, tak i psychické. Např. lepší koordinace těla, zpevnění, celkové formování postavy, větší pružnost těla, ženské potíže. Psychické účinky jako přinášení radosti, uvolnění, odbourávání stresu, zvýšení sebevědomí.

Základní prvky tance  kroužky trupem, pánví, hlavou, zápěstím
                                    osmičky pánví, hrudníkem
                                    akcenty hlavou, rameny, boky, pánví…
                                    celkové provlnění těla
                                    lifty (pohyby bokem směrem nahoru)
                                    dropy (pohyby bokem směrem dolů) atp.

Pomůcky svíčky, závoj, hůlka, vějíře, křídla Isis

Kostým na trénink postačí pouze oblečení, ve kterém se tanečnice bude cítit příjemně, pohodlně. Nejvhodnější je pro začátek upnuté tričko, delší sukně či kraťasy. Pokročilejší tanečnice se oblékají do dlouhé sukně s penízkovým šátkem, bolerka či ozdobné podprsenky, tureckých kalhot atp. Postupem času jsou jako doplňky hezké ozdobné pásy, šperky ladící k penízkovému šátku (náušnice, náramky, náhrdelníky…).